Květen 2011

KŘIK HAVRANŮ

28. května 2011 v 12:28 | Kriste-n
Neproniknutelná čerň zahalila zem, skrze ní měsíční paprsek se dobýval. Tlumená zář ukazujíc noční provinilce.

Tam za údolím město se skýtalo,
tam pouliční opilec řval,
havranův honosný křik za hřbitovní zdí
slzy do očí dral.

Vítr šlehal tvář,
mihotající křídla sílila jeho zášť.

Pouliční lampy nastolily řád.

Z žebráka zloděj se stal,
pohledný mladík cosi prodával,
podsaditý skřet pivo naléval.
Černokněžník pod stolem našel klid,
zítřejší ráno pohřeb bude mít.

Vítr svou zlobu ukázal, ulice zaplavena špínou jest.
Pochvíli pevninu šlehal dotěrný déšť.

Jen krchov jí klid dal.
Opřená o zděný kříž,
nohy majíc podepřené o mříž.

Svrchník svůj úkol vzdal, studený šat na tělo přilepen byl.

Oči mhouřila s osudem smířená, život jí skrze prsty protéká,
nekontrolovatelně se žene dál.

Tu plamen svíce pohasl z myšlenek nezbylo nic, ta temná noc je pryč.

Nový den nastal, po větru jakby smet.
Voda brázdí kanály,
větve obléhají svět.

Mraky se útěkem odebraly,
opilci se opět lidmi nazvat dali.

Poslední vzpomínka zbyla, však i ona půjde pryč.
Dobrá víra povstala, nalezni svůj chtíč.

ZPĚT (VÝPLODY FANTAZIE)

BYL POZDNÍ VEČER - PRVNÍ MÁJ

1. května 2011 v 13:59 | Kriste-n
Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce špital tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
(K. H. Mácha)
Mnou ztvárněné: