Srpen 2012

Pracovní soboty, aneb Režim škola!

27. srpna 2012 v 16:15 | Kriste-n E. M.
Žádná zem, stromy, hvězdy. Jen slabé pískání v uších, tlukot srdce a všudy přítomná čerň se v oparu mlhy vlekla kupředu. Strach se smísil s ovzduším a vytvářel ponurou atmosféru. Zatímco koutkem oka pozorovala své zorné pole, přímo před ní se začala rýsovat silueta budovy. Veškerou pozornost převedla na slabé odrážející paprsky světel, vycházející ze skulin zatemněných oken. Stačila pouhá představa tepla, která jí přenesla k mohutným dubovým dveřím s klikou, u níž pod stiskem ucítila vyryté vzory. Ještě naposledy vzhlédla do tmy, jež se dala na ústup a odkrývala tak nádhernou zahradu s příjezdovou cestou pokrytou drtí a fontánou. Pohled na třpyt vody padající v pramínkách do koryta, jí vyvolal nepatrný úsměv na rtech. Dveře se pootevřeli s doprovodným skřípáním a škvírkou se prodíral slabý vánek. Proklouzla do dřevem obložené místnosti, v níž ve středu dominoval krb, a voněla čerstvá pečeně. Nasála vůni, která vyvolala nepříjemné sevření žaludku a pocit nenasycenosti. "Večeře je na stole." Zvolala postavou malá korpulentní dáma ve středních letech s vlasy staženými do drdolu a zástěrou ovázanou kolem pasu. Pokynem ruky ji zavedla do jídelny. Stůl byl obsypán židlemi - v čele stolu bylo prostřeno pro jednoho. Mísy plné lahodných pokrmů se navzájem překrývali. Uchopila stříbrné příbory, které však vzápětí položila na své místo. Nesnesitelné pískání nebralo konce, ba naopak sílilo. Zakryla si dlaněmi uši v naději, že snad poleví. "DOST!". Pocit tepla zmizel stejně rychle jako ona vůně. Otevřela oči a nemotorně se posadila. Budík řval z plna hrdla. 3. září 6:00.
Ještě celý týden zbývá do úmorného vstávání a ještě horšího dojíždění městskou hromadnou dopravou s nesnesitelnými důchodci kolem Kauflandu do školy. A jelikož mám nejméně tři odpolední vyučování (nejdelší ov. konec výuky v 17:10), trochu volného času …, tak zavádím tzv. Pracovní soboty. Co to pro vás znamená? Budu mít přibližně dva dny v týdnu (především pak ony zmiňované soboty) na to, abych napsala smysluplné články, které za ten týden zveřejním.

Zajisté jste si všimli v záhlaví/menu pod názvem: Vítej na knižním blogu "přihrádky" do níž vpisuji, co vlastně můžete za ten týden ode mě očekávat.

Figurky

26. srpna 2012 v 19:44 | Kriste-n E. M. |  Když kreslím..
Digitální malba! Pro mě do minulého týdne něco nepředstavitelného a zároveň fascinujícího. Vždycky mě zajímalo, jak něco takového vznikne? Jakou člověk musí mít představivost a trpělivost, aby vytvořil něco smysluplného. Popravdě jsem se o něco podobného pokoušela ve chvíli, kdy jsem obdržela tablet (cituji: malé dotykové stvoření, něco ve smyslu destičky s propiskou).

První "dílo" na světě! Žádný "VIP program" nečekejte. Ono samotné Malování je pro mě (prozatím) zázrakem... . Ještě stále se lépe cítím s perem v ruce, ale ... . Z čar a skvrn mi do hlavy vnikl nápad šachových figurek. Zkoušela jsem zaostřit, rozostřit, kontrast opačných barev. Pustila jsem svou fantazii z uzdy a takhle to dopadlo. Ohledně stínů a pozadí bych se nevyjadřovala, jelikož jsem musela práci přerušit.


Total Recall (2012)

23. srpna 2012 v 8:49 | Kriste-n E. M.
Co je skutečné…
Co je vzpomínka…
…nic není takové, jak se na první pohled jeví…

Anotace

Ačkoli má tovární dělník jménem Quaid (Colin Farrell) krásnou manželku (Kate Beckinsale), kterou miluje, výlet do mysli mu připadá jako perfektní dovolená od frustrujícího života - skutečné vzpomínky na život super špióna mohou být přesně to, co potřebuje. Ale když se proces zvrtne, stane se hledaným mužem. Quaid, který je na útěku před policií - kterou řídí kancléř Cohaagen (Bryan Cranston), vůdce svobodného světa - se spojí s povstaleckou bojovnicí (Jessica Biel), aby našel hlavu ilegálního odboje (Bill Nighy) a zastavil Cohaagena. Linie mezi fantazií a realitou se začne smazávat a osud jeho světa visí na vlásku, když objeví svou skutečnou identitu, svoji pravou lásku a svůj skutečný osud.

Mým záměrem bylo zveřejnit recenzi den po zhlédnutí filmu, aby byla aktuální s pocity a názory hned po odvysílání, skoro doslovného zavření dveří kinosálu. Naneštěstí se tento plán neuskutečnil. Tím bych chtěla vyjádřit rozpačitost názorů.

Kritikové si pošmákli na špeku, ještě před zhlédnutím filmu, nebo snad hned po něm. Abych vás uvedla na pravou míru. Film Total Recall vznikl dle předlohy od amerického spisovatele science fiction Philipa K. Dicka. Inspirací byla povídka: WE CAN REMEMBER IF FOR YOU WHOLESALE. Zapříčiněno touto povídkou dostal režisér Paul Verhoeven podnět pro stvoření filmu Total Recall (1990). V hlavních rolích se objevil Arnold Schwarzenegger, coby Dougles Quaid. Po (přibližně) dvaceti dvou letech, vyráží na tenký led Len Wiseman (režisér série filmů Underworld), aby "přivedl na svět" tzv. remake. A právě tady se spouští palebná slova kritiků, jenž Lenovi sypou na hlavu popel. Článek typu: Rýpat do legendy se nevyplatilo …vás zahalí do pochmurné nostalgie a rozpaků. Jsem si vědoma, že každý má svůj názor… jen pozor - aby byl objektivní. Ráda bych zacitovala alespoň jednu větu z Novinek.cz: Americký režisér Len Wiseman patří k rutinářům, kteří pracují s velkými rozpočty bez velkých ambicí. Pokud jdu na film s takovými názory, co se dá očekávat od onoho článku. Prostým faktem je, že se Češi nedokážou oprostit od starých zažitých verzí a mají tendenci různé filmy srovnávat. Musím ale uznat, že by mnozí kritici mohli bezpochyby účinkovat v groteskách. K samotnému filmu.